pátek 23. března 2012

Keře


V diorámách se mi vždy nejvíce líbí věrohodně zachycená příroda. Věrně vypadající keře je z průmyslově vyráběných foliáží poměrně složité ztvárnit. Po prozkoumání různých slepých uliček s komerčně vyráběnými materiály (foliáže, molitanové drtě a další), jsem se rozhodl, že tou nejlepší cestou bude používat výhradně přírodní materiál. 
Postupem času jsem si doma nashromáždil různé druhy skalniček s drobnými lístky, které si pěstuji právě pro tyto účely. Pro výběr správného typu rostliny je nutné mít štěstí při nákupu. Květiny totiž moc nejsou v obchodech k sehnání. Navíc v Bauobchodech často není u rostlinky napsán její název, pouze čárový kód nebo například nic neříkající titul „zelený mix”. Takže občas ani nevím, jakou květinu používám...
Materiál pro výrobu keřů-kořínky travin a usušené skalničky
Postup výroby keřů je názorně zachycen na konci následujícího videa. Odkaz na článek se všemi videi, která se týkají výroby vegetace, naleznete zde. 
Článek obecné zásady při tvorbě přírody naleznete zde.
 

OPADANÉ, ZIMNÍ, USCHLÉ KEŘE:
Nejprve si z vázacího drátu vyrobím kostru budoucího keře. Na tuto konstrukci pak přilepím usušené drobné kořínky, které tak tvoří vnitřní větve. Kostra z drátu musí být kořínky úplně zakryta. Pak postupuji dalším přilepováním kořínků, až jsem s výsledným tvarem naprosto spokojen.
Kořínky je dobré průběžně barvit během lepení, protože pak se k nim již tak dobře nedostaneme. Barvení je lepší provádět štětcem, jelikož při použití pistole působí větve příliš jednolitě. Posledním krokem je nalepení uschlých lístků, které je dobré opět nabarvit předem. Lístky umísťuji pokud možno co nejvíce nahodile. Větší množství suchých listů také nesmíme zapomenout nalepit  ke kmeni a do blízkého okolí samotného keře.
Drátěná kostra a uschlý keř před nalepením suchých listů
LISTNATÉ KEŘE:
Nejprve si vyberu druh keře, který budu imitovat a podle toho pak zvolím velikost listů, které použiji. Na přiložených snímcích jsem ke ztvárnění vybral druhy, které se mi hodí do aktuálního projektu: 
Kalina obecná (Viburnum opulus)  odkaz na fotografie zde.
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) odkaz na fotografie zde
Líska největší (Corylus maxima purpurea) odkaz na fotografie zde

Další postup je už totožný s předešlým, s tím rozdílem, že jednotlivé vnitřní větve nebarvím ani nedolepuji suché listy, protože dovnitř keře nebude přes vnější listí vidět. Ve středu skutečných keřů navíc stejně moc listů není, protože se sem nedostane světlo.

POSTUP LEPENÍ LISTŮ:
Na vnitřní větve z kořínků přilepuji jednotlivé větvičky pomocí pinzety a disperzního lepidla. Celý povrch v samém závěru přelakuji matným lakem, který většinu lístků poměrně dobře fixuje na svém místě.  
Nalepení větviček a lístků budoucí kaliny na drátěnou kostru
BARVENÍ: 
Barvení provádím pomocí stříkací pistole barvami Tamiya. Je důležité se soustředit, abychom nenastříkali zeleně i samotné větvičky. Pokud bychom lístky nenabarvili, po nějaké době dojde k jejich úplnému vyblednutí (i při skladování diorámy v naprosté tmě).

Nástřik základními barvami vlevo bobkovišeň, vpravo kalina
ROZBITÍ JEDNOLITOSTI:
Po nabarvení všech listů dolepuji jednotlivé již nabarvené větvičky, abych zakryl pohled do středu keře ze všech stran. Zároveň tak doladím tvar, do naprosté spokojenosti ze všech pohledových úhlů. Tuto fázi provádím až po konečném nalepení keře na své místo. Během neopatrného doteku totiž lístky opadávají.
Dolepování jednotlivých větviček. Vlevo- líska největší, vpravo- bobkovišeň lékařská
Pak přistupuji k rozbití celistvého povrchu keře malováním jednotlivých lístků štětcem. Snažím se, aby měl každý list trochu odlišnou barvu. Je důležité myslet i na fakt, že každý keř má na sobě i uschlé listí, které ještě neopadalo.  
Během barvení postupuji opět co nejvíce nahodile. Pokud se mi zdá, že je keř až příliš různorodý, v samém závěru provedu mlhovitý nástřik základní barvou přes všechny listy.
Barvení jednotlivých lístků, kalina je světlejší, bobkovišeň má tmavý odstín s lesklými listy
olejové barvy
Rozbití jednolitosti lísky největší barvami Vallejo
FINÁLNÍ DROBNOSTI:
Aby celá kompozice působila na diváka věrohodně, je dobré přidat ještě pár drobností na závěr. Po dokončení všech prací do okolí keře přilepím spadané a suché listí, pod keři se také shromažďuje různý druh drobného i většího odpadu včetně suchých větví, osobně tomu říkám drobný bordel”.
Pokud keř máme na sypkém podkladu, například pískové cestě, je dobré naznačit vyšší vlhkost písku pod keřem.
V okolí keřů se také špatně seče tráva, přidávám sem proto vyšší travní výhonky, kopřivy a jiné drobné traviny, či květiny.
Hotová (z části proschlá) kalina obecná


Finální kompozice červenolisté lísky s tůjí

ZÁVĚR:
Keře z přírodního materiálu jsou myslím tou nejlepší a nejvěrohodnější cestou, kterou se co nejlépe přiblížit realitě. Pozitiva jsou však bohužel vykoupena větší pracností. Komerčně vyráběné foliáže, molitany a jiné náhražky jsou z mého hlediska naprosto nevyhovující. Zároveň je tento způsob lacinější než ostatní.
Negativa této metody spočívají v křehkosti celého kompletu, velké spotřebě samotných kořínků i sušených lístků. A velké pracnosti při výrobě jednotlivých keřů.



POUŽITÝ MATERIÁL:
usušené listy různých skalniček, usušené kořínky, vázací drát, disperzní lepidlo

ODKAZY:
Videa- Výroba vegetace odkaz zde
Obecné zásady při tvorbě přírody odkaz zde 
Lepidla, která používám zde 
článek o výrobě kmenů a listnatých stromů zde 
článek o výrobě ptačího hnízda zde
článek o výrobě tújí a podobných jehličnanů zde

kalina obecná (Viburnum opulus) odkaz na fotografie zde.
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) odkaz na fotografie zde
líska největší (Corylus maxima purpurea) odkaz na fotografie zde.

Tento článek vyšel také v časopise Modelář 2/2013

měřítko- 1/35